|
| VILA TUGENDHAT | ||||||||||||||||||||||||||||||
 Vila Tugendhat v Černopolní ulici patří jednoznačně k největším brněnským architektonickým skvostům. Na základě plánů proslulého architekta Ludwiga Miese van der Rohe ji nechat postavit brněnský podnikatel Löw-Beer pro svou dceru provdanou za továrníka Tugendhata. Vila je považována za jednu z klíčových staveb světové moderní architektury a v roce 2001 byla zařazena na seznam UNESCO.Stavebnící vily, manželé Grete a Fritz Tugendhatovi, pocházeli z bohatých rodin brněnských textilních podnikatelů. Když navštívili v roce 1927 v Berlíně dům historika umění Eduarda Fuchse, tzv. Pearselův dům, rané dílo Ludwiga Mies van der Rohe z roku 1911, okamžitě je okouzlil a rozhodli se pozvat jeho architekta do Brna. Exkluzivní poloha jejich stavební parcely s výhledem na historické jádro města a hrad Špilberk zaujala Ludwiga Mies van der Rohe natolik, že zakázku přijal. Stavba byla realizována za autorova dozoru v letech 1929-1930.
Vila Tugendhat je třípodlažní, z větší zčásti zapuštěná do svažitého terénu. Základem je ocelový skelet nesoucí keramické stropy. Síť ocelových nosných sloupů prochází celou výškou domu a v obytné části tvoří i významný estetický prvek. Díky nim neexistují vnitřní nosné stěny.  Dům má dokonale vyřešené dispozice, i když trochu atypicky. To je však dáno polohou pozemku. Z ulice na severní straně dům vypadá jako jednoduchá jednopodlažní stavba jen se vstupem a s garáží. Tato poměrně neatraktivní uliční fasáda je prolomena přímým vstupem na terasu s nádherným výhledem na historické centrum Brna.
Za vysokými vstupními dveřmi příchozí pouze tuší vstupní halu. Skutečnost předčí očekávání - podlaha je z italského travertinu, obklady na zdech z asijského palisandru. Zcela atypicky se na tomto podlaží nachází ložnicové sekce - rodičovská a dětská s koupelnami a toaletami. Použitými materiály i barvami opět zcela v souladu s přírodou. Ze všech ložnic se dá navíc vyjít na prostornou terasu s pergolou, s výhledem do zahrady větší než 6000 metrů čtverečních.  Ze vstupního - nejvyššího - podlaží se po schodech dostáváme do hlavní obytné místnosti se štíhlými pochromovanými sloupy. Její velikost je ohromující - měří neuvěřitelných 223 metrů čtverečních.
Oslňující jsou i dělicí stěny z drahého onyxového kamene dovezeného z Maroka (při osvětlení slunečním svitem je stěna částečně průhledná) a z makassarského ebenového dřeva z jihovýchodní Asie ve tvaru půlkruhu, i hnědočerná žíhaná masa knihovny z exotického dřeva s názvem zebrano. Díky prosklené stěně z velkoprostorových oken vedoucích od podlahy až ke stropu máte pocit, že jste přímo v zahradě, zvláště pokud jsou otevřená. Mies van der Rohe vytvořil prostředí, které stírá hranice mezi "uvnitř" a "venku".
Naprosto unikátní a značně předstihující svoji dobu je i technické vybavení domu. Obsahuje totiž moderní systém ústředního vytápění, doplněný dokonce i klimatizačním zařízením, navíc s regulací vlhkosti proudícího vzduchu. V suterénu domu jsou strojovny s elektromotory pro spouštění oken v obývacím pokoji. Dvě z obrovských tabulí o rozměru 3 x 5 metrů, které tvoří plášť stavby, lze díky tomu otevřít tak, že "zmizí" pod podlahou. A nechybí ani elektrický zabezpečovací systém. To vše jsou věci, které nebývají zcela běžné ani u rodinných domů stavěných v dnešní době. | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Velké díky patří slovenskému architektovi Ivanovi Supukovi za laskavé zapůjčení fotek. Ve vile Tugendhat totiž normální smrtelník nesmí fotit :-) |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||
| Aneris | ||||||||||||||||||||||||||||||
