BRNO - druhé největší město České republiky

ZAHRADY A PARKY
PARK ŠPILBERK
Městský park Špilberk je nejvýznamnějším brněnským parkem založeným městskou správou a jako jedinečná památka zahradního umění je spolu s hradem Špilberk prohlášen Národní kulturní památkou. Ve středověku byly horní svahy kopce Špilberk z obranných důvodů holé, dolní svahy byly osázeny vinicemi a ovocnými sady. Krajinářský park v romantickém slohu byl založen z podnětu brněnského starosty Christiana d'Elverta v letech 1861 až 1862. Základem kompozice parku byly promenádní cesty s alejemi a vyhlídkovými místy a krajinářské výsadby dřevin a bylin. V nedávné době proběhla celková obnova parku.

DENISOVY SADY, STUDÁNKA A KAPUCÍNSKÉ TERASY
Park s pramenem a kolonádou, začleněný do souboru terasových zahrad pod Petrovem, vznikl po zboření městského opevnění. Tuto událost připomínají zbytky středověkých hradeb. Mramorový obelisk z roku 1818 byl vztyčen jako díkůvzdání po ukončení napoleonských válek. Park byl nedávno zrekonstruován.

Denisovy sady	Denisovy sady - hudební pavilon	Denisovy sady - monument


Kapucínské terasy	Terasy pod Petrovem	Terasy pod Petrovem


Terasy pod Petrovem	Terasy pod Petrovem


PARK LUŽÁNKY
Lužánky jsou nejstarším pro veřejnost otevřeným městským parkem v českých zemích, nejvýznamnějším brněnským parkem a jsou prohlášeny kulturní památkou. V 16. století byl v prostoru dnešních Lužánek v lužním lese na potoku Ponávka hospodářský dvorec. Ten daroval císař Rudolf II. v roce 1578 řádu jezuitů, který část přilehlého lesa upravil na tzv. Jezuitskou zahradu. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 věnoval císař Josef II. 9.9.1786 bývalou Jezuitskou zahradu brněnským občanům pro zřízení městského veřejného sadu. Založení nového parku, pojmenovaného Lužánky dle původních lužních lesů, bylo svěřeno vrchnímu zahradníkovi Antonínu Bisingerovi. V roce 1788 byly úpravy parku ve francouzském slohu s pravidelnou osnovou barokních alejí v kombinaci s krajinářskými úpravami podél Ponávky dokončeny. Lužánecký park se stal brzy výletním, zábavním a společenským centrem města. V polovině 19. století probíhala pod vedením Karla Offermanna, ředitele zemských zahrad Lužánek a Františkova, přeměna Lužánek na přírodně krajinářský park. V roce 1849 byl park stavovským sněmem prohlášen národní památkou. V letech 1853 až 1855 byl v parku postaven dle projektu Ludvíka Förstera a Theofila Hansena novorenesanční pavilon. V 2. polovině 19. století byl park, zejména zásluhou uměleckého zahradníka Antonína Šebánka, doplňován domácími i cizími druhy dřevin. Na konci 19. století byly v Lužánkách zastoupeny veškeré dřeviny vyskytující se na Moravě a více jak 150 druhů cizokrajné vegetace.


Lužánky - vchod do parku z Lidické ulice	Lužánky - Středisko volného času	Lužánky - alegorické plastiky Obchodu a Tolerance


Lužánky	Lužánky	Lužánky - potok Ponávka


Lužánky - potok Ponávka	Lužánky - potok Ponávka	Lužánky


PARK KOLIŠTĚ
Park Koliště je součástí parkového areálu založeného na okruhu rušeného městského opevnění v místech dnešního Moravského nám. a ulice Koliště. Pojmenování parku je odvozeno od názvu otevřeného prostoru před hradbami opevnění. Na kolišti před hradbami byly vysazovány procházkové lipové aleje už od roku 1793. V roce 1835 bylo celé koliště od Moravského náměstí až k parku Denisovy sady (dříve Františkov) osazeno alejemi, které byly od roku 1836 rušeny výstavbou nádraží a celnice. V polovině 19. století byl po zrušení hradeb a bastionů mezi dnešními ulicemi Koliště a Rooseveltova založen reprezentační okružní park. V roce 1864 byly zahradníkem Antonínem Šebánkem zahájeny další úpravy parku. Hlavní osou parku byla středová alej s hudebním pavilonem, promenádní stromovka s kavárnou, rondely s lavicemi a květinovými rabaty, s litinovými kašnami, meteorologickým sloupem pomníky. Na konci 19. století a ve 20. století byly v okružním parku postupně postaveny reprezentační budovy. Park Koliště je prvním významným příkladem okružního parku v českých zemích.

TYRŠŮV SAD
Tyršův sad je prohlášen kulturní památkou. Je parkem s pestrým sortimentem květin a kvetoucích dřevin a jediným brněnským parkem se zachovaným oplocením. Park Tyršův sad byl založen v roce 1883 na části území bývalého hřbitova. Tuto skutečnost dodnes připomíná litinový kříž z roku 1846. V roce 1902 byla v parku a v okolní ploše bývalého hřbitova založena botanická zahrada. Ta byla po zřízení botanické zahrady na Kotlářské ulici v roce 1922 zrušena a plocha byla parkově upravena a připojena k Tyršovu sadu. Při obnově parku v roce 2000 byla jako součást parku vytvořena zahrada pro nevidomé.

WILSONŮV LES
Wilsonův les byl založen roku 1882 Ludvíkem Odstrčilem, velkostatkářem a notářem císaře Františka Josefa. Císařský lesopark vznikal jako výletní místo s pěkným rozhledem i za přispění samotného císaře. Na celém kopci byly vysázeny listnaté stromy, borovice a douglasky zaslané z Kanady. Z jehličnatých dřevin byl ve svahu vysázen estetický nápis obřích písmen FJE (František Josef, Elizabeta), viditelný z protějšího kopce i údolí. Od konce 19. století po konec 2. světové války o lesopark pečoval Odstrčilův Okrašlovací spolek. Po 2. světové válce byla založena Technická a zahradní správa města Brna, která převzala veškerou péči o les až do roku 1991. Na počátku 70. let 20. století byl vysekán průsek v horní části lesa a byla zřízena lyžařská sjezdovka s umělým povrchem pod správou VUT Brno.

Informace o brněnských zahradách a parcích byly převzaty z oficiálních stránek města Brna.

Aneris