ŘECKO 2005

Ř E C K O
24.9.2005 - 6.10.2005

OLYMPIA

Co dva roky stejný rituál - kněžky v antických řízách zapálí uprostřed starobylých sloupů obřadně pochodeň. Ta putuje do různých koutů světa, tam kde se konají olympijské hry. Symbolicky se začíná na místě, kde to všechno začalo - v řecké Olympii.

Jedno z nejdůležitějších míst starověkého Řecka leží na Peloponéském poloostrově. Olympia byla místem z nejsvětějších, zasvěcená samotnému Diovi, otci olympských bohů. Zraky celého Řecka se k ní ale upíraly i později, když v celé říši utichlo řinčení mečů a kopí, bojovníci a hrdinové odložili zbroj a vydali se sem, aby svedli jiná klání - sportovní (v době přípravy a konání her se vyhlašoval obecný mír mezi řeckými kmeny a osadami). Tady se zrodily olympijské hry. Olympia byla v roce 1989 zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO.

Historie a průběh olympijských her

První hry se konaly roku 776 př. Kristem. Pak vždy jednou za čtyři roky a podle těchto cyklů počítali Řekové i kalendář: udávali v kolikátém roce olympiády se stalo to či ono. Co se sportovní přípravy týká, nelišily se starověké hry od těch dnešních. Devět měsíců trénovali závodníci ve svých obcích, poslední měsíc ladili formu přímo v dějišti her. Původně byly hry jednodenní záležitostí, postupně se přeměnily na týdenní sportovní svátek. První den se obětovalo na počest Dia, poslední den se rozdílely ceny a opět se obětovalo. Vítězové dostali místo medaile palmovou ratolest, na závěr her olivový věnec a právo dát si postavit sochu. Závodit mohli jen svobodní muži a chlapci řeckého původu (chlapci soutěžili zvlášť). Hlavní disciplínou byl běh na olympijském stadiónu, dal by se přirovnat ke dnešní dvoustovce, měřil 192,27 m. Běhala se i dvojnásobná trať a také vytrvalostní běh na 24 stadií, což bylo zhruba 4,5 km. Zápasilo se ve stylu prostém, pěstním a volném (pankratium). Už tehdy nechyběl pětiboj spočívající v běhu na 1 stadium, skoku dalekém, hodu diskem, hodu oštěpem a zápasu. Hippodrom byl dějištěm závodů koňských vozů. Hry coby součást pohanských slavností však neschvalovali křesťané, a tak v roce 393 n.l. je císař Theodosius zakázal. K oživení olympijských her došlo v roce 1896 v Athénách. Tyto první novodobé hry zorganizoval Francouz baron Pierre de Coubertin ("Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se").

Olympijský areál

Poměrně rozsáhlý Olympijský areál leží v posvátném háji Altis. Obnažené antické kameny a zbytky staveb se snoubí s piniemi, olivovníky a oleandry. K vidění je toho dost, i když ne v tak dobrém stavu jako jinde v Řecku. Tak především olympijský stadión z počátku 5. století př. Kr. o délce 212 m a šířce 28,5 m (jeho vnitřní délka 192,27 m reprezentuje důležitou řeckou délkovou míru - 1 stadium). Z náspů navršené půdy mohlo soutěže sledovat 45 tisíc diváků, jen mužů. Jen rozhodčí a kněžka bohyně Démétery (jdiná žena, která měla přístup) seděli na kamenných lavicích. Závodníci i soudci byli nazí. U vchodu do areálu lze vidět zbytky gymnasia a palaistry, sloužící k přípravě závodníků. Mezi stavby v lepší kondici patří dórská svatyně bohyně Héry (před ní se zapaluje olympijský oheň) ze 7. stol. př. Kr., jeden z nejstarších řeckých chrámů vůbec. O dvě století mladší je dórský Diův chrám. Můžeme vidět jeho základy a zbytky mohutných sloupů. Právě tady se nacházel jeden ze sedmi divů světa, 12 m socha sedícího Dia, dílo sochaře Feidia. Součástí Olympijskho areálu je i dílna, kde sochař tuto obrovskou sochu ze zlata a slonoviny zhotovil.

V Olympii můžete strávit hodiny. Zajímavé artefakty ukrývá muzeum přímo u areálu: např. Práxitelovu sochu Herma chovajícího Dionýsa, terakotovou plastiku Dia unášejícího Ganymeda (nejlidštějsí vyobrazení Dia) nebo krásnou Paióniovu sochu okřídlené bohyně Niké, snášející se z nebes na orlovi, aby vyhlásila vítězství. Pozoruhodné jsou i zachovalé zbytky sochařské výzdoby Diova chrámu - zejména oba tympanony. Jeden zachycuje přípravu k závodu čtyřspřeží mezi králem Oinomaem a Pelopem, uchazečem o ruku královy dcery Hippodameie. Výzdoba západního průčelí Diova chrámu představuje mytologický boj Lappithů s kentaury.