24.9.2005 - 6.10.2005
 |
 |
EPIDAURUS
Posvátný okrsek v Epidauru na severozápadě Peloponésu dnes proslul především velkolepým divadlem, ale v minulosti byl rozlehlým léčebným a náboženským centrem, zasvěceným Asklépiovi. Když tento lékař, původně obyčejný smrtelník, zemřel, Zeus ho prohlásil za boha, protože se mu podařilo "přetáhnout" Hádovi jednoho pacienta. Asklépia ve zdejším chrámu vyobrazili s holí v ruce, doprovázeného psem a hadem - symboly zdravého rozumu. Ve svatyni se konaly obřady od 6. století př. Kr. přinejmenším až do 2. stol. po Kristu, kdy ji navštívil cestovatel a historik Pausaniás.
Divadlo
Toto divadlo navrhl v pozdním 4. století př. Kr. Polykleitos mladší. Proslavilo se téměř dokonalou akustikou, kterou donekonečna demonstrují turističtí průvodci (také jsme měli tu čest vyzkoušet...). Díky poměrně odlehlé poloze Epidauru se nikdy nestalo, že by byl stavební kámen z divadla rozkrádán. Až donedávna nemuselo být dokonce vůbec restaurováno. Hlediště má dnes 55 řad sedadel (spodních 34 řad je původních ze 4. stol. př. Kr., horních 21 řad přibylo za nadvlády Římanů) s kapacitou 14000 diváků a 12 schodišť. Divadlo vyniká jedinou dochovanou antickou orchestrou (kruhovým prostorem mezi jevištěm a hledištěm - dnes jeviště), ovšem bez oltáře, který kdysi spočíval uprostřed. Herci vcházeli na jeviště dvěma bočními chodbami neboli paradoi. Každá z nich měla monumentální bránu, jejichž sloupy byly nyní znovu vztyčeny. Za orchestrou, naproti hledišti, si všimněte fragmentů skéné (budovy určené pro herce) a proskénia, vlastního jeviště. V současnosti se divadlo využívá pro oblíbené letní festivaly antického dramatu.
 |
 |
 |
Asklepieion
Na velké části Asklépiova posvátného okrsku probíhají další vykopávky a mnohé památky proto nejsou přístupné. Prohlédnout si můžete např. propyláje neboli monumentální bránu na severním okraji areálu, která původně sloužila jako hlavní vchod. Dochovaly se také rampa a část zprohýbaného dláždění Svaté cesty, která vedla od brány k severu do starověkého přímořského města Epidauros. Na severovýchodním konci okrsku stojí fragmenty tholu (kruhové stavby nejistého účelu, kterou také navrhl Polykleitos). Jeho soustředné chodby se zřejmě využívaly buď jako jáma pro posvátné hady, nebo se zde uskutečňovaly rituály Asklépiovy kněžky. Pacienti spali v enkomitíriu - síni severně od tholu, kde "čekali" na sen, podle něhož se stanovovala diagnóza, nebo na neškodné plazy. Také léčivé minerální prameny, které dodnes prýští z kohoutků u muzea, hrály významnou roli při léčbě pacientů. Z Asklépiova chrámu zbyly jen základy, na které se můžete podívat východně od tholu.
Další zcela uchráněnou památkou je pozdně antický stadion na jih od tholu. Každé čtyři roky se na něm konaly slavnosti na počest Asklépia. Pyšní se neporušenými kamennými lavicemi a stále patrnou startovní čárou. Uvnitř helénistického gymnasia vybudovali Římané odeion, kde se v rámci slavností pořádaly hudební soutěže.
Posvátný okrsek v Epidauru patří na seznam chráněných památek UNESCO.
 |
 |
 |
AGIA PARASKEVI
 |
|
|