24.9.2005 - 6.10.2005
 |
 |
DELFY
Když podle pověsti Zeus vypustil z protilehlých konců světa dva orly, jejich cesty se zkřížily nad Delfami a tak označily střed světa. Archeologický areál s věštírnou boha Apollóna se nachází u stejnojmenné obce pod Parnasem. Původně tu byla svatyně a věštírna dračího boha Pythóna, syna bohyně Gaie. Toho Appolón v boji porazil a jeho uctívání nahradil svým kultem. V Apollónově chrámu věštila Pýthia (Apollónova kněžka, které bylo obvykle více než padesát let) v hypnotickém spánku, působila jako médium boha Apollóna. Tazatelé museli uhradit poplatek - takzvaný pelanos - a obětovat na oltáři zvíře. Pýthie odpovídala v tranzu, způsobeném zřejmě výpary vycházejícími z pukliny v zemi, nad kterou seděla. Její odpovědi (někdy jenom nesouvislé výkřiky) byly interpretovány kněžími. Odpovědi byly mnohdy nejasné a dvojsmyslné ("Ibis redibis non morieris in bello" = "půjdeš vrátíš se nezemreš v boji", ale i "půjdeš nevrátíš se zemřeš v boji"). Věštírna působila již od 5. st. př. Kr., byla dotazována v soukromých i státních záležitostech. Jednotlivci i celé obce věnovali pak prostředky na stavbu soch a budov v delfském posvátném okrsku, aby získali přízeň Apollóna a jeho kněží. Svou činnost skončila v r. 392 po Kr., jako pohanský kult ji zakázal císař Theodosios.Delfský areál patří mezi památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Delfy - mapka areálu (Posvátný okrsek boha Apollóna)
Posvátný okrsek boha Apollóna
Do vlastního Apollónova okrsku se vstupuje Svatou cestou. Po jejích obou stranách stály kdysi památníky připomínající různé významné události. Dále jsou tu pokladnice jednotlivých obcí (zvlášť je zrestaurovaná pokladnice Athéňanů). Z vlastního Apollónova chrámu zbylo jen 6 dórských sloupů (původně 6 sloupů na kratší a 15 na delší straně). Uvnitře stála zlatá Apollónova socha a nad otvorem v zemi seděla na trojnožce Pýthie, jejímiž ústy Apollón mluvil. Nad chrámem se prostírá velmi zachovalé divadlo z r. 400 př. Kr. Má 35 stupňovitých řad sedadel pro 5.000 diváků. Ještě výše v kopci je pak stadion z poloviny 5. st. před Kr. s kamennými stupni pro 7.000 diváků. Na něm probíhaly soutěže (atletika, hudba) pythijských her, které se tu pořádaly každé 4 roky na počest Apollónova vítězství nad drakem Pythónem. Jejich význam spočíval v upevnění etnických pout v rámci řeckého národa, který byl jinak rozdělen na soupeřící městské státy. Východně od okrsku vyvěrá posvátný pramen Kastalia. Mezi vesnicí a Apollónovým okrskem se nachází muzeum s bohatou ukázkou archaického bohatství, hlavně sochařství. Je tu například proslulý kamenný delfský omfalos (pupek), který označoval místo, nad kterým se setkali Diovi orlové a které bylo ve starověku pokládáno za střed světa. Významem sbírky muzea v Delfách předčí pouze památky athénské Akropole.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Okrsek Athény Pronaia
Pod silnicí leží svatyně bohyně Athény a gymnasion, sloužící duševní i tělesné přípravě mužské mládeže. Je tu také kruhovitá stavba Tholos (kolem r. 400 př. Kr.), jehož význam není dosud objasněn.
 |
 |
 |
AGIA PARASKEVI
 |
|
|