TURECKO 2007 | |||||||||
|
|||||||||
ÚVOD, VŠEOBECNÉ INFO MAPA, TRASA ANTALYA letovisko na Turecké riviéře KONYA muzeum Mevlany, Selimiye SULTANHANI KERVANSARAY karavanseráj KAYMAKLI podzemní město KAPPADOKIA země pohádkových komínů GÖREME muzeum pod širým nebem UCHISAR pevnost v Kappadokii AVANOS městečko keramiky ZELVE údolí s chrámy HATTUSAS hlavní město Chetitské říše YAZILIKAYA chetitská skalní svatyně ANKARA hlavní město Turecka, Citadela, Muzeum anatolských civilizací ISTANBUL obecný úvod, mapa, Velký bazar, Hipodrom ISTANBUL Modrá mešita, Hagia Sophia, Palác Topkapi ISTANBUL Cisterna Basiliky, výlet lodí po Bosporu, Nová mešita, Egyptský bazar, Süleymaniye BURSA Zelená mešita, Velká mešita, Koza Han GALLIPOLSKÝ POLOOSTROV, CANAKKALE nejužší místo Dardanel TRÓJA archeologická lokalita PERGAMON akropole ASKLEPION lázně EFES rozpadlé město, Celsova knihovna PAMUKKALE travertinové terasy HIERAPOLIS zbytky města, nekropole a lázně ALANYA letovisko na Turecké riviéře ZPĚT NA STRÁNKU O CESTOVÁNÍ KNIHA NÁVŠTĚV |
ISTANBUL Večer v úterý 4.9.2007 po prohlídce istanbulského Hipodromu čekáme na setmění, kdy budou nasvíceny dvě proti sobě stojící úžasné budovy - Modrá mešita a Hagia Sophia.
A jak zněl muezzinův zpěv z Modré mešity večer 4.9.2007? Ráno ve středu 5.9.2007 nás jako první body programu čeká prohlídka Modré mešity, potom chrámu - muzea Hagia Sophia a sultánského paláce Topkapi. Modrá mešita (Sultan Ahmet Camii) je jedním z nejznámějších symbolů Istanbulu, byla postavena během let 1609-1616 pro sultána Ahmeda I. Poloha mešity vysoko nad vodami Marmarského moře, její stavební řešení i výzdoba představují vrchol osmanské architektury. „Chci, abys v Istanbulu postavil mešitu, která překoná vše, co bylo doposud křesťany i muslimy postaveno,“ řekl prý ještě ani ne dvacetiletý osmanský sultán Ahmed I. roku 1609 svému architektovi Muhammadu Agymu. Důvodů, proč se k něčemu takovému mladý sultán rozhodl, je podle pověstí několik. Podle jedné z nich byl Ahmed velmi nábožensky založený a nikdy se nesmířil s tím, že do té doby největší istanbulská mešita byla Hagia Sophia. Modrá mešita je proto pětkrát větší než tento naproti stojící úchvatný chrám. Její výška k vrcholku kopule překračuje 43 metrů. Je postavena ze stejných kamenných kvádrů, jaké byly použity na stavbu indického Tádž Mahalu. Nejen sultánova lóže, ale téměř celý interiér stavby je vyzdoben bílým mramorem z Marmary. Světlo pak proniká do mešity skrz 260 oken uspořádaných v pěti řadách, čímž bylo dosaženo zvláštní atmosféry měkce rozptýlených paprsků. V interiéru mešity zaujmou stovky červenobílých modlitebních koberečků a obložení stěn, na které bylo použito 21 043 fajánsových dlaždic z dílen v nedalekém Izniku s převládající modrou barvou, které daly mešitě přívlastek „modrá“. Dlaždice Modré mešity mají motivy lilií, karafiátů, růží a tulipánů a nepostrádají také geometrické vzory. Vrcholem Modré mešity je ale její centrální kupole napodobující Hagii Sophii. Je podepřena čtyřmi masívními sloupy, z nichž každý má v průměru pět metrů. Okolo hlavního modlitebního prostoru tak vznikly vedlejší prostory, nad nimiž se klene ve dvou úrovních celkem třicet kupolí a polokupolí. Modrá mešita je největší mešita ve městě a její největší zvláštností je počet jejích minaretů - jako jediná mešita na světě jich má šest. Těžko říct, jestli je sultán nechal postavit kvůli své víře nebo svému megalomanství. V každém případě mu to ale způsobilo nemalé problémy s tehdejšími významnými muslimskými hodnostáři. Běžná mešita má totiž pouze jeden minaret, lepší může mít dva. Šest minaretů smí mít pouze mešita v Mekce. Sultán se to prý snažil vysvětlit tak, že při jedné z konzultací s Muhammadem Agym projevil přání, aby minarety obklopující mešitu byly pozlacené. Architekt mu ale špatně porozuměl a namísto „altin“ zaslechl „alti“, což je turecká číslovka šest. Proto nakonec postavil minaretů šest. Aby sultán zažehnal hrozící náboženský konflikt, věnoval pak Mekce finance na stavbu minaretu sedmého. Zlí jazykové však tvrdí, že architektovo přeslechnutí byla jen chabá výmluva a sultán chtěl od samého počátku postavit nejhonosnější mešitu muslimského světa. Čtyři minarety jsou u Modré mešity - jak je to obvyklé - rozmístěny po jejích stranách, dva trochu kratší jsou na vnějším rohu vnitřního nádvoří. Sultán Ahmed I. zemřel pouze rok po dostavbě mešity ve věku pouhých 27 let. Jeho předčasnou smrt vysvětlují někteří muslimští mudrci právě jako odplatu za pokus snížit význam mešity v Mekce, podle lékařů ale sultán podlehl střevní infekci. Vstupné do Modré mešity se neplatí, ale jako do každého islámského svatostánku je třeba být řádně ustrojen - nelze vstoupit v krátkých kalhotách nebo krátké sukni. Ženy musí mít kromě ramen zahalené i vlasy. Muži i ženy musí vstupovat pouze bosí, boty je možné zanechat před vchodem a nebo je nést v levé ruce podrážkami k sobě. Modrá mešita na YouTube.com: Naproti Modré mešitě stojí nejvelkolepější architektonické dílo byzantského umění - Hagia Sophia - chrám Boží moudrosti. Byla postavena na troskách křesťanských kostelů, které byly zbořeny. První kostel tu stál již v roce 327 za vlády císaře Konstantina, zakladatele byzantské říše. Při požáru tento kostel ovšem shořel. Císař Justinián chtěl, aby v jeho místě vyrostl největší chrám křesťanského světa, který by předčil i slavný Šalamounův chrám v Jeruzalémě. Pět let tu pracovalo 10 000 dělníků. Po dobytí Konstantinopole Mehmedem Dobyvatelem v roce 1453 byla Hagia Sophia přeměněna na mešitu. Byly přistavěny čtyři minarety, mauzoleum a kašna. Kříž na kopuli byl zaměněn za půlměsíc, fresková výzdoba zobrazující křesťanské svaté byla zabílena a nahradily ji muslimské kaligrafické obrazy a rytiny. Na to, aby slavná díla minulosti nebyla zničena, prý sultán osobně přihlížel. Jako mešita sloužil chrám až do roku 1934, kdy byl na příkaz zakladatele a prvního prezidenta Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka přeměněn na muzeum. Kolem chrámu se táhne zeď, za níž se nacházejí památky z osmanského období. Hned za vchodem je pavilón s hodinami, vedle stojí čtyři mauzolea s hroby 19 princů. Ze sultánů je zde pohřben Mehmed II., Selim II., Murad III. Vstupné do Hagia Sophii činilo 10 tureckých lir. Hagia Sophia na YouTube.com: Kdo byl v Istanbulu a neviděl Palác Topkapi (Topkapi Saray), nacházející se hned vedle Hagia Sophii, jako kdyby tu nebyl. Mehmed II. se po dobytí Konstantinopole usídlil nejprve v místě dnešní Univerzity, ale už roku 1465 se rozhodl vystavět opevněný palácový komplex na návrší, kde dřív stávala byzantská akropole. Téměř čtyři sta let bylo Topkapi sídlem sultánů. A takový sultán vedl pěkně rozmařilý život. Vzniklo tak neuvěřitelné rozsáhlé sídlo, ve kterém se dnes běžný návštěvník bez problémů ztratí. Palác Topkapi (palác "Kanónové brány" - podle děl střežících vstup) byl od ostatních částí města oddělen vysokou pevninskou zdí a obranu před útoky z moře zajišťovaly mohutné byzantské pobřežní zdi, které vedly až k Theodosiově pevninské zdi. Palác - serail - plnil dvojí funkci, byl sultánovou rezidencí a zároveň centrem vlády nad celou říší. V některých dobách zde žilo až 5 tisíc lidí a serail tak byl městem ve městě. Sídlem padišáha byl palác až do roku 1856, kdy se sultán Abdül Mecid přestěhoval do nově postaveného paláce Dolmabahce na břehu Bosporu (první palác v Istanbulu postavený v evropském stylu). Topkapi dnes slouží jako muzeum věnující se historii stavby a životu v paláci. Palác byl rozdělen na celkem čtyři nádvoří. Vstup na první nádvoří zajišťovala brána Bab-üs Hümayun (Říšská brána). Tady sídlily jednotky janičářů, byla zde i mincovna a zbrojnice. Samotný vnitřní palác začíná až na druhém nádvoří, kam se vstupuje branou Bab-üs Selam (Brána pozdravení pokoje). Na druhém nádvoří se konaly ceremoniály při přijímání cizích vyslanců za přítomnosti hodnostářů říše, janičářů a palácové gardy. Na nádvoří vpravo se pod střechami s desítkami komínů ukrývají kuchyně, kde se vařilo pro všechny obyvatele paláce, tedy pro několik tisíc lidí. Kromě původního vybavení kuchyně s obrovskými hrnci a pánvemi je tady dnes i sbírka čínského, japonského a evropského porcelánu. Na protilehlé straně nádvoří je Kubbealti - místnost, kde zasedal díván (říšská rada). Díván se scházel čtyřikrát do týdne a rozhodovalo se zde o všech správních záležitostech země. Projednávaly se stížnosti, vynášely rozsudky a vedla se jednání s vyslanci cizích mocností. Nad místem, kde sedával velkovezír (neomezený zplnomocněnec a zástupce sultána), je vidět zamřížované okno, odkud mohl sultán nepozorovaně sledovat rozpravy. Sultán sám jen potvrzoval rozhodnutí, která mu díván připravil a předložil. Hned vedle zasedací místnosti dívánu je vstup do harému, samostatné a oddělené části paláce, jehož budovy sousedí s druhým i třetím nádvořím. Harém byl středem paláce. Včetně služebnictva zde bylo pětset až tisíc žen. Byl spravován podle přísných pravidel a řízen druhou nejmocnější osobou v říši, sultánovou matkou (Valide Sultan). S výhradním postavením matky padišáha souvisely i věčné intriky a nezřídka i vraždy, ke kterým v harému docházelo. Nejmocnějším úředníkem v harému byl vrchní eunuch Kizlar Aga (Pán dívek), který byl po velkovezírovi a seyhülislamovi (nejvyšší duchovní) třetím nejvlivnějším u dvora. Harém je tvořen labyrintem místností, průchodů, schodišť a zahrad, najdeme zde sultánův panovnický sál Hünkar Sofasi, lázně a oddělenou místnost pro hudebníky. Vstup na třetí nádvoří, které bylo uzavřeným jádrem serailu, tvoří brána Bab-üs Saadet (Brána blaženosti). Hned za branou je vladařský altán Arz Odasi, kde sultán očekával říšskou radu a uděloval audience vyslancům a návštěvníkům z cizích zemí. V budovách na nádvoří vpravo byla palácová škola, kde se vzdělávali a na svůj úřad připravovali budoucí velkovezíři, kteří byli od dětství sultánovými otroky. V palácové škole je dnes sbírka sultánských oděvů a v celkem čtyřech místnostech je proslulá klenotnice. Jsou zde vystaveny poklady nashromážděné sultány za celá staletí. Mezi nejznámější patří Topkapská dýka se třemi smaragdy, 12 velkými a 124 malými diamanty, 86 karátový diamant "Lžíčař", 49 kg vážící svícny z ryzího zlata osázené 6666 diamanty nebo zlacený trůn zdobený 25 tisíci perlami. Původně byl "sultánův poklad" uložen v pevnosti Yedikule na jižním konci Theodosiovy zdi. Na protilehlé straně nádvoří je Hirka-i Saadet Dairesi (Pavilon Svatého pláště), sál s islámskými relikviemi. Je zde plášť, vous, korouhev a meč Prorokův, meče prvních čtyř chalífů Abu Bakra, Umana, Uthmana a Aliho, klíče a zámky ze svatyně v Kaabě a prý nejstarší rukopis Koránu psaný na jelení kůži. Na čtvrtém nádvoří je terasovitá zahrada, malá mešita a několik pavilonů: Ravan Köškü, Bagdat Köškü, Sofa Köškü a Mecidiye Köškü ze 17. a 18. století. Od pavilonu Mecidiye je pěkná vyhlídka na Bospor a od Bagdat Köškü se pro změnu otvírá krásný výhled na záliv Zlatý roh. Vstupné do Paláce Topkapi činilo 10 tureckých lir. Palác Topkapi na YouTube.com: |
||||||||
© ANERIS 2008 |