R O Z H L E D N Y | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
BABÍ LOM u Lelekovic KLUCANINA u Tišnova HORNÍ LES u Víru PODVRŠÍ u Veselice KARASÍN u Bystřice nad Pernštejnem KOZLOVSKÝ KOPEC u České Třebové MALÝ CHLUM u Obory Rozhledna Vladimíra MENŠÍKA na Hlíně ZELENÁ BRÁNA v Pardubicích OSTRÁ HORKA v Soběšicích HOLÝ KOPEC u Bohdalic PRADĚD v Jeseníkách SVATÝ KOPEČEK v Mikulově BABYLON u Kramolína BRDO ve Chřibech LYSÁ HORA v Beskydech Rozhledna ALFONSE MUCHY v Ivančicích ANDRLŮV CHLUM u Ústí nad Orlicí STARÁ RADNICE v Brně ČEBÍNKA u Kuřimi MASARYKOVA VĚŽ SAMOSTATNOSTI v Hořicích Rozhledna na HOSTÝNĚ ALEXANDROVA ROZHLEDNA u Adamova BABYLON u obce Kaly BABYLON u Kozárova MILENKA u Rudky u Kunštátu SLUNEČNÁ u Velkých Pavlovic KRAVÍ HORA u Bořetic HELIŠOVA SKÁLA u Šošůvky DOUBRAVA u Vizovic ŽIŽKOVSKÁ TV VĚŽ v Praze MINARET v Lednici NEDÁNOV u Boleradic AKÁTOVÁ VĚŽ u Židlochovic ŠTÁTULE u Dobrochova ZLATÝ CHLUM u Jeseníku VELKÝ LOPENÍK v Bílých Karpatech PETŘÍN v Praze NA PODLUŽÍ Nový Poddvorov CHOCHOLÍK u Drnovic RADNIČNÍ VĚŽ ve Znojmě KOPANINY u Olešnice ZELENKŮV KOPEC u obce Ústup BOŽKA v Přáslavicích U OBRÁZKU u Staroviček SVATÝ KOPEČEK u Olomouce NAD VODOJEMEM Ocmanice V MANDLOŇOVÉM SADU Hustopeče NA PŘÍTLUCKÉ HOŘE JEŠTĚD MAŘENKA u Třebíče OSLEDNICE u Telče DALIBOR u Zaječí ZPĚT NA STRÁNKU O CESTOVÁNÍ KNIHA NÁVŠTĚV |
PETŘÍN v Praze Petřínská rozhledna je s výškou přes 63,5 metrů jednou z nejznámějších dominant Prahy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m n.m. na temeni kopce Petřín na Malé Straně v Praze. Zajímavá je historie vzniku rozhledny - v roce 1889 byli členové Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde se tak nadchli pohledem na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad městem v Praze. Založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek. Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín. Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli ing. František Prášil a ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. srpna 1891 v rámci akcí Zemské jubilejní výstavy. Za okupace vyslovil Adolf Hitler přání, aby byla rozhledna zbourána, protože údajně kazila výhled z Pražského hradu. Jeho přání ale nebylo nikdy naštěstí vyhověno. Ve druhé polovině 20. století byly na rozhlednu umístěny televizní a rozhlasové vysílače, v současnosti je odtud šířeno už pouze rozhlasové vysílání. V září 1979 byla rozhledna pro veřejnost uzavřena pro špatný technický stav. Po opravě byla znovu otevřena v květnu 1991, kdy se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava. Rozhledna dnes patří k hlavním turistickým cílům Prahy. Rekonstruovaným výtahem se nyní dostanou návštěvníci na invalidním vozíčku až na první vyhlídkový ochoz s dalekohledy, ostatní mohou až nahoru vyšlapat pěšky. V nově vybudovaném přízemí je vstupní hala, bufet a expozice Klubu českých turistů. V podzemních prostorách rozhledny je umístěna malá výstava artefaktů spojených se životem českého génia Járy Cimrmana. Rozhledna má 11 metrů hluboké základy, na kterých je vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celková výše rozhledny je 63,5 m. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. K rozhledně se dostanete různými způsoby - pěšky téměř po rovině od Strahovského kláštera (zastávka tramvaje Pohořelec), pěkně ostře do kopce např. po schodech z ulice Vlašská nebo se třeba můžete nechat pohodlěn vyvézt na Petřín lanovkou. Aktualizace: 24. září 2010 Zdroj: česká Wikipedie a informační tabule u rozhledny
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
© ANERIS 2010 |