Strž SAMARIA je nejdelší soutěskou v Evropě a prý nejkrásnější na Krétě. Je dlouhá 16 km, začíná na okraji náhorní plošiny Omalos v místě zvaném Xyloskalo neboli 'Dřevěné schody'. Odtud sestupujete dolů, nejprve po dřevěném schodišti, dále po klikaté cestě vytesané do skály a většinu cesty potom po dně soutěsky kolem stejnojmenné řeky. Během prvních dvou kilometrů trasa klesá o 800 m. V soutěsce je několik míst k odpočinku, kde pramení voda, takže si s sebou nemusíte ani brát zásobu pitné vody. Najdete zde i malou kapličku Agios Nikolaos, dále ruiny kostela v místě zvaném Ossia Maria a zbytky vesnice Samaria, kde nyní sídlí strážce národního parku. Nejužším místem je tzv. 'Železná brána' neboli Sidheres Portes. Tady je soutěska široká jenom 2-3 metry a skály se nad ní tyčí do výšky asi 350 metrů. Samaria je národním parkem díky svému unikátnímu přírodnímu bohatství - stinné půdy pod jejími stěnami poskytují ideální podmínky pro život různých druhů orchidejí, karafiátů, zvonků, vzácného ebenu krétského a dalších rostlin, které se jinde na světě nevyskytují. Pokud jde o faunu, tak tady můžete uvidět téměř 30 druhů ptáků - orly, supy, sokoly. Nejznámějším, ale nikoliv nejrozšířenějším obyvatelem soutěsky je koza kri-kri neboli krétská divoká koza, jejichž počet se zde odhaduje asi na 300 kusů. Ale vzhledem k tomu, že soutěskou během léta projde více jak 400.000 turistů, tak s největší pravděpodobností ani jednoho zástupce uvedených živočišných druhů neuvidíte. Soutěska se po překonání Železné brány otevírá do širokého údolí, kudy dojdete až do vesnice Agia Roumeli na břehu Libyjského moře, kde spolu s dalšími utrmácenými ale šťastnými turisty nastoupíte na loď a odplujete buď do Paleochory nebo do Chora Sfakion (to byl náš případ). V Chora Sfakion na nás už čekal autobus, který nás odvezl zpět do Bali. Samotný průchod soutěskou nám trval od Xyloskalo do Agia Roumeli 6 hodin.
