MLÝNSKÁ KOLONÁDA
Tato kolonáda je jednou z nejkrásnějších staveb ve městě, je vystavěna na místě starších lázeňských staveb a většího počtu pramenů. Za Marie Terezie zde byly vybudovány Mlýnské lázně. Neorenesanční sloupová stavba má délku 132 a šířku 13 metrů. Kryje celkem pět pramenů - Mlýnský, Skalní, Libušin, Knížete Václava a Rusalčin. V kolonádě je 124 sloupů, kolonádní orchestřiště zdobí alegorické reliéfy. Na balustrádách střešní terasy kolonády stojí dvanáct alegorických soch představujících jednotlivé měsíce roku.

Prameny na Mlýnské kolonádě: Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka, Pramen Kníže Václav I + II, Pramen Libuše, Pramen Skalní

SADOVÁ KOLONÁDA
Sadová kolonáda se nachází v prostoru nejsevernějšího karlovarského pramene - Sadového. V rámci rekonstrukce byl do západní rotundy kolonádní stavby přiveden nový pramen, nazvaný podle tradičních hadích soch pramenem Hadím.

Prameny na Sadové kolonádě: Pramen Svoboda, Pramen Sadový, Pramen Hadí

TRŽNÍ KOLONÁDA
Na úpatí Zámeckého vrchu bylo r. 1883 vybudováno dřevěné provizorium ve švýcarském stylu, v letech 1991-1992 byla vyhotovena věrná kopie s nákladem přesahujícím 22 miliónů Kč.
Dřevěná kolonáda kryje výtoky pramene Tržního a Karla IV., je prostředím řady koncertů a kulturních akcí.

Prameny na Tržní kolonádě: Pramen Karla IV., Pramen Tržní

ZÁMECKÁ KOLONÁDA
Zámecká kolonáda je vystavěna v nejstarší části města, v úpatních částech skalního masivu, kterému dominuje Zámecká věž, dodnes zachovalá část gotického hradu. Skalním masivem tvořeným karlovarským granitem zde prochází významná porucha zemské kůry, se kterou jsou spjaty vývěry Zámeckých pramenů. Kolonáda byla postavena v letech 1911 - 1913 vídeňským architektem Friedrichem Ohmannem. V jejím atriu se nachází do kamene vytesaný rozměrný reliéf mýtického "Ducha pramenů", dílo Václava Hejdy z roku 1913. Podle pověry se ten, který se dotkne nosu bytosti, zase vrátí do Karlových Varů, nebo se mu splní vytoužené přání.

Prameny na Zámecké kolonádě: Pramen Zámecký dolní, Pramen Zámecký horní

VŘÍDELNÍ KOLONÁDA
Nejstarší zprávy o jímání Vřídla pocházejí z 16. stol. (1571). Nejprve nad Vřídlem stávala barokní lázeňská stavba, nahrazená v r. 1826 empírovou kolonádou. Návštěvníci města mohli v l. 1879 - 1939 obdivovat "litinovou kolonádu" vystavěnou z litiny doplněné o běžné stavební materiály. Za 2. světové války (1939) byla kolonáda rozebrána a nahrazena tzv. prvním dřevěné provizoriem, v l. 1947 - 1969 v prostoru Vřídla stávala "prozatímní" dřevěná kolonáda, která byla po dlouhá léta symbolem lázeňského města. Dnešní kolonádní stavba byla vybudována v l. 1969 - 1975.

Prameny na Vřídelní kolonádě: Vřídlo