@ Aneris 2003
VÝLET AUTEM:
Jednoho dne jsme si vypůjčily auto - za 500 dirhamů na den (+ benzín za dalších 280) to byl moc pěkný Renault Clio s klimatizací. Výpůjčku jsme zorganizovaly přes delegátku naší cestovní kanceláře a ta nám na otázku "jak poznáme toho pána z půjčovny, který nám ráno do hotelu přiveze auto?" odpověděla "no, je takový malý, snědý...". A ukažte mi Araba, který takový není! Ale poznaly jsme se - Chaled (tak se jmenoval) byl opravdu malý a snědý, ale taky mladý a celkem sympatický;-) Jeho angličtina byla sice dost horší než moje, ale domluvili jsme se. Předal nám auto, ukázal že má rezervu, přikázal tankovat bezolovnatý benzín - tedy sans plomb (francouzsky) a odfrčel zpátky taxíkem. Mohly jsme vyrazit!Ale chyba lávky! Ukázalo se, že někdo koho nebudu jmenovat (jo, byla jsem to já...) v takovém "moderním" autě neumí zařadit zpátečku a tím pádem ani vycouvat z parkoviště před hotelem... Zpátečka se totiž neřadila "normálně" doprava a dozadu, ale doleva a dopředu. Jenže to jen tak nešlo. Po několika marných pokusech (podotýkám, že jsme měly prázdnou nádrž, protože auto se tady půjčuje jen s minimálním množstvím benzínu na dojetí k nejbližší benzínové pumpě) jsme to vzdaly a já jako řidič a tlumočník v jedné osobě jsem se potupně vydala na recepci požádat někoho z přítomných mužů (protože jsem si myslela, že chlap by to snad mohl umět...), aby nám pomohl. Sympaticky vypadající recepční si mě s úsměvem vyslechl a zavolal ze zadní místnosti nějakého kolegu, že ten je prý odborník na auta. Tak jsme to šli zkusit s odborníkem. Ukázalo se ale, že dotyčný odborník to taky viděl poprvé v životě, ale hrubou silou tu zpátečku nějak zařadil. Protože ale já takovou hrubou silou nedisponuji, tak mi to nešlo. Při jednom z těchto marných pokusů jsem konečně přišla na ten kýžený fígl - hned pod hlavicí řadící páky byl jakýsi posuvný "kroužek", který bylo potřeba vytáhnout nahoru a tím se páka uvolnila a šlo úplně lehounce zařadit zpátečku! Objev století (aspoň pro mě...)! Tak jsme se všichni zasmáli, ochotného pomocníka - odborníka obdarovaly bakšišem, zařadily zpátečku a konečně vyrazily! Okruh, který jsme hodlaly projet byl cca 380 km dlouhý a jeho trasa vedla přes AGADIR - TAFRAOUTE - TIZNIT - AGADIR. Cesta se klikatila zvláštní působivou skalnatou krajinou pohoří Anti-Atlas. Nádherné scenérie místní přírody patří k nejúchvatnějším v celém Maroku. Údolí jsou rámována horami z růžové žuly, na jejich dnech rostou palmy, jejichž zeleň krásně doplňuje červenou barvu okolních hor. Byla to opravdu paráda!
Pokud jde o vlastní cestování autem po Maroku, je to opravdu zážitek! V průvodcích jsme se dočetly, že benzínové pumpy jsou na každém rohu, tak jsme neměly obavy. Ano, byly v téměř každé zapadlé vísce, ale v horách neměli bezolovnatý benzín! Měly jsme před sebou cca 90 km do Tiznitu, v nádrži všeho všudy nic (už dlouho svítilo červené světlo) a představa, že zůstaneme s půjčeným autem s prázdnou nádrží v horách daleko od civilizace nás tedy moc nelákala. Tak jsme obkroužily každou pumpu, na kterou jsme narazily, ale všude měli jenom super a naftu. Pak jsme narazily na jednu, kde měli na stojanech jenom arabské nápisy, tak jsme si řekly "co kdyby tady???" a vyrazily se zeptat obsluhy. Pánové od benzínky pochopitelně mluvili jenom arabsky nebou francouzsky (ach jo, chtěla bych umět tuto krásnou řeč diplomatů...), nejdříve nás obřadně pozdravili (i s podáním ruky), představili se málem až do třetího kolena, ale onen kýžený "sans plomb" nevedli, prý tady v horách jenom v Tafraoute a nebo v Tiznitu. Chvíli debatovali na téma "co kdyby jsme do toho auta natankovaly super", ale nakonec tuto variantu zavrhli a tak jsme se rozloučili. Nakonec jsme s opravdu prázdnou nádrží dojeli až do Tiznitu (myslím, že tak úsporně jsem ještě nikdy nejela...) a teprve tam natankovaly. Úleva neznala hranic;-)
