Zřícenina hradu TROSKY je jedním ze symbolů Českého ráje.
První zmínka o hradu pochází z r. 1396. Hrad dal postavit Čeněk z Vartemberka, k zajištění svých statků na jičínsku. Hrad maximálně využíval přírodního terénu. Na strmých čedičových skalách sopečného původu vyrostly dvě věže. Na vyšším vrcholu (60 metrů) věž Panna, která je čtyřboká. Na nižším vrcholu (50 m) pak pětiboká věž Baba. Jádro hradu bylo vesměs dřevěné a tvořily ho paláce. Stavebním materiálem byl převážně čedič, pískovec a dřevo.
Čeněk z Vartemberka však hrad brzy prodal králi Václavu IV., od kterého jej získal Ota z Bergova, který se na hradě uvádí již v roce 1399. Páni z Bergova stranili Zikmundovi Lucemburskému a Trosky se staly opěrným bodem katolíků proti husitům. Po Lipanech (1434) se hradu zradou zmocnil pověstný zemský škůdce – loupeživý rytíř – Kryštov Šof z Helfenburka se svým společníkem Švejkarem. Došlo k tomu v letech 1438 či 1439. Ota ml. z Bergova byl při tom zajat. Svého majetku se opět ujal v roce 1444.
V roce 1440 byly Trosky spolu s hradem Valdštejnem oblehnuty vojsky východočeského a boleslavského landfrídu, ale nebyly – na rozdíl od Valdštejna – dobyty.
Syn Oty ml. z Bergova – Jan z Bergova – bojoval po boku Prokopa Holého u Lipan proti panskému vojsku a byl tam spolu s Janem Roháčem zajat. Roháč později svedl hrdinný boj na Siónu, Jan z Bergova se vrátil k rodinnému majetku po otci. Trosky prodal v r. 1455 s celým panstvím Janu Zajíci z Házmburka - pánu na Kosti. To znamenalo pro Trosky ztrátu dominantního postavení a hrad byl stále více využíván jen k hospodářským účelům.
Na hradě se pak vystřídala celá řada majitelů: Šelmberkové, Bibrštejnové, Lobkovicové. V roce 1559 panství koupil Jindřich ze Smiřic (panství kostecké i s Troskami) a připojil je k Hrubé Skále. Konfiskací po r. 1621 připadl celý tento majetek Albrechtu z Valdštejna.
Trosky postupně chátraly, jen za třicetileté války sloužily jako pevnost, kde se střídali císařští a Švédové. V roce 1648 hrad vyhořel a nebyl již nikdy obnoven. V roce 1681 navštívil Trosky Bohuslav Balbín a podle jeho mínění byla podstatná část hradu ještě schopna obnovy.
V roce 1821 se stal majitelem hruboskalského panství s Troskami Jan Lexa z Aehrentalu. V roce 1841 nechal Alois Lexa z Aehrentalu vybudovat točité schodiště s vyhlídkou pod věží Panna.
Trosky byly znovu objeveny v době romantismu na počátku 19. století. Romantická a tajuplná zřícenina byla stále častěji cílem básníků, spisovatelů, vlasteneckých milovníků a ctitelů dávné české minulosti. Rovněž malířům poskytovaly Trosky a Český ráj nepřeberné množství výtvarných námětů. Trosky zůstaly dodnes nejvýraznější dominantou Českého ráje, opředenou bájemi a pověstmi a hojně navštěvovanou památkou návštěvníky z celého světa.
