Na tento krásný ostrov jsem vyrazila se svou sestrou v září roku 2000.

Jak začít krátké povídání o dovolené na Korfu? Asi nejlíp počasím.

POČASÍ - bylo tak půl na půl. Ze začátku foukal dost silný vítr (tzv. maistros, jak nám vysvětlil delegát CK Galatea Libor Severa), kvůli kterému se nedalo u moře vydržet - zvířený písek bodal do obnažených částí těla, což jak jistě uznáte není nic příjemného. Asi po dvou dnech se vítr utišil, ale pro změnu se zatáhla obloha a další 3-4 dny bylo oblačno až zataženo a navíc dost pršelo. No prostě nic moc. Změna přišla až v pondělí 11. září, večer se na bezmračném!!! nebi objevily hvězdy, takže jsme zajásaly: "Zítra už bude hezky!" A taky bylo, naštěstí;-)))

OSTROV KORFU - patří do skupiny Jónských ostrovů, je dlouhý asi 65 km, široký od 4 do 30 km a ze všech řeckých ostrovů je nejzelenější. Z nejvyšší hory Pantokrator (906 m) za hezkého počasí uvidíte nejenom celý ostrov Korfu, ale i ostrov Paxos, pobřeží Albánie a Itálie. Mapku ostrova si můžete prohlédnout tady.

MÍSTO POBYTU - letovisko Acharavi na severním pobřeží. Z pláže je za jasného počasí vidět hornaté albánské pobřeží. Bydlely jsme v příjemně vybavených apartmánech Pouliasis (bohužel jediná fotka odtud je tahle ;-) V noci Acharavi žije rušným nočním životem, ovšem tahle fotka tomu moc nenasvědčuje;-)

CO JSME TAM DĚLALY - různé věci... Koupaly se v moři, jezdily na výlety - pěšky (například do Rody), autobusem (okruh po ostrově a hlavní město Kerkyra) a na skútru.

RODA - letovisko kousek od Acharavi, ráj surfařů. Vyrazily jsme tam jednoho poměrně deštivého dne, víc jsme točily na video než fotily, takže už jen tato fotografie.

OKRUH OSTROVEM - projely jsme severní polovinu ostrova Korfu, podívaly jsme se například do zámku Achílleion (dala ho postavit rakouská císařovna Sissi, manželka Františka Josefa I., která si toto místo zamilovala a trávila zde tolik času, kolik jenom mohla). Palác je pojmenován po bájném řeckém hrdinovi Achilleovi a je obklopen velkou zahradou s množstvím různých soch (např. "Umírající Achilleus" od německého sochaře Ernsta Hertera) a s překrásným výhledem na moře. Cestou jsme se zastavily například ve městečku Paleokastritsa na západním pobřeží - tam jsme navštívily mimo jiné ortodoxní mužský klášter.

KERKYRA - hlavní město Korfu. Město vyrostlo na východním pobřeží ostrova kolem Staré pevnosti, která byla postavena v 10. století na obranu proti nájezdům barbarů. Její masívní hradby od ostrova dělí vodní příkop - kontrafossa. Kromě Staré pevnosti se nad městem tyčí Nová pevnost, kterou vystavěli Benátčané v době své nadvlády nad ostrovem. Jsou tu i dva přístavy, ze kterých vyplouvají lodě do Itálie, Albánie, Řecka a na přilehlé ostrovy. Atmosféru starého kerkyrského města dokreslují slaným vzduchem zvětralé fasády domů natěsnaných jeden na druhý. V horních patrech vlaje na provazech natažených přes ulici pestrobarevné prádlo, takže si určitě vybavíte italské Benátky - chybí zde už jenom vodní kanály. Nedaleko Staré pevnosti se nachází jedno z největších řeckých náměstí Esplanade. Je to vlastně rozlehlý park plný zeleně, který nemá v zemi obdobu. Mezi pestrými květinovými záhony, stromy a nejrůznějšími křovinami zurčí vodotrysky, kolem hudebního pavilónu si hrají děti, zmrzlináři a prodavači nafukovacích balónků z plna hrdla přivolávají své zákazníky, na lavičkách pod kaštany si čtou staří pánové noviny a na travnatém hřišti hrají hráči kriket. Můžete si zde pronajmout drožku, která vás proveze městem. Na okraji Esplanady Francouzi v době své vlády nad ostrovem vystavěli tzv. Liston - kavárny pod chladivým podloubím jsou ve dne i v noci plné lidí. Nedaleko Listonu se nad okolní střechy tyčí vysoká věž kostela sv. Spiridona, patrona ostrova. Jeho mumie odpočívá ve stříbrné rakvi za ikonostasem. Severní stranu Esplanády uzavírá impozantní Palác sv. Michaela a sv. Jiří, kde v roce 1994 proběhl summit Evropské unie (já jsem si tady trochu odpočinula;-)). Město je rájem pro nákupuchtivé turisty - typickým suvenýrem z Korfu jsou kromě olivového oleje, koření, ručně malovaných ikon, ouza, metaxy např. i výrobky z olivového dřeva.

VÝLET NA SKÚTRU - skútr jsme si vypůjčily za pouhých 4.500 drachem (asi 450 Kč) v půjčovně. Řídila jsem já, pro jistotu dodávám, že úplně poprvé v životě... Plánovaly jsme vyjet na Pantokrator a potom zajet do Sidari, Peroulades a na nejseverovýchodnější výběžek ostrova - mys Drastis. Tak jsme taky učinily. Cesta na horu Pantokrator byla úžasná, projížděly jsme horskými vesničkami s překrásnou atmosférou, silnice se vinula serpentinami do kopce plného olivovníků a cypřišů, přes štěrkovou cestu přebíhaly kozy... no a v jedné zvlášť ostré zatáčce téměř pod vrcholem Pantokratoru jsem jaksi nezvládla řízení, projela zatáčku napříč a zabrzdila jsem až asi metr od okraje příkrého srázu... Po zralé úvaze jsme tady radši skútr otočily a vyrazily z kopce dolů směrem k severnímu pobřeží, po kterém jsme jely na západ - do Sidari. Toto městečko je známé pro své nádherné pískovcové útesy, které lemují pobřeží a krásně kontrastují s modrým mořem a také Kanálem lásky "Canal d'Amour". Říká se, že když chce dívka dostat chlapce, kterého miluje, musí brzy zrána, kdy toto místo ještě odpočívá ve stínu strmých stěn, kanál přeplavat a přitom na dotyčného neustále myslet. Nemůžu to potvrdit, protože jsme to nezkoušely - byly jsme tam odpoledne. Nedaleko Sidari je vesnička Peroulades, kde turisty čeká ohromující pohled na severozápadní výběžek Korfu - mys Drastis - lemovaný bílými vápencovými útesy. Toto místo je nejvhodnější navštívit v odpoledních hodinách, kdy se slunce opírá do skal a přímo vybízí k fotografování.

Poslední den jsme trávily čekáním na odjezd na letiště, poslední peníze jsme utratily za 2 dny staré české noviny a čokoládu a večer jsme se ještě šly rozloučit s mořem. Celý náš pobyt na ostrově jsme se pochopitelně snažily pořádně zdokumentovat - vyfotit a nafilmovat. Také jsme o všem průběžně informovaly přátele.

Dovolená na Korfu byla krásná, rozhodně vám pobyt na tomto zeleném ostrově doporučuji.